V jednoduchosti je síla aneb informační postřižiny
Známe to všichni. Chceme si koupit televizi, která nám vytvoří kulisu při práci, uspí nás v posteli, zabaví děti během přípravy jídla. Jsme si jistí, že taková televize by měla mít obrazovku, ovladač ... asi i nějaké dráty uvnitř jsou potřebné. Pak přijdeme do obchodu a zjistíme, že výrobci nám ještě navíc nabízejí SRS TruSurround XT, slot pro karty PCMCIA, BBE Sound, HDMI, HD Ready, digitální hřebenový filtr, technologii BRAVIA ENGINE, senzor osvětlení, zmrazení obrazu, režim just, systém C.A.T.S, Real MACH systém...
Pokud nevíte, o čem píši, tak můžeme jít nakupovat třeba mobilní telefon. I přestože ho potřebujeme jen k telefonování a posílání SMS a nehodláme do něj mnoho investovat, zakoupíme dnes běžně i takové funkce, jako je bankovní menu, bluetooth, DTMF tóny, e-mailový klient, rádio, java hry, konferenční hovory, SIM lock, web´bnwalk ...
Ano, pro některé uživatele jde o vynikající aplikace. I my se při koupi dušujeme, že všechny ty lákavě znějící věcičky vyzkoušíme. Výsledek je však takový, že i nadále na televizi jen tu a tam přepneme program a pomocí mobilního telefonu jen telefonujeme či posíláme SMS. A tak je to se vším. Ze sto padesáti funkcí našeho digitálního fotoaparátu se takových dvacet naučíme používat první den po nákupu, dalších dvacet do té doby, než si koupíme přístroj nový. Na DVD přehrávači staromilsky používáme čtyři základní tlačítka ... o kuchyňském robotu nemluvě.
A do podobně slepé uličky se uživatelé dostali i v případě softwaru. No schválně, kolik z nás používá revize ve Wordu či sdílení tabulek v Excelu?
Systémy jsou složitější a složitější. Náklady na implementaci i provoz jsou tím pádem dražší. A tak není divu, že řada běžných uživatelů si klade otázku, jestli se vůbec nové verze programů vyplatí. Vždyť vyplňování diáře je zábavné a podnikání bez neustálého vláčení notebooku jednoduché. Proč by měl být nejdražší systém ten nejdokonalejší? Vždyť byznys nestojí na nejnovější verzi osvědčených programů.
Uživatelé očekávají od počítačů, že do nich a do jejich programového vybavení vložili jejich autoři a výrobci svoje nejlepší vědomosti, znalosti a zkušenosti. V zásadě je toto očekávání správné, ale vývoj posledních let ukazuje, že většina aplikací je vnitřně vyčerpaná a nemá co nového nabídnout. Další vývoj těchto aplikací je pak často řešen přes okrajové a doplňkové funkce, které vše spíše komplikují. Zkrátka: vytvářejí se stále nové verze, které uživatelům novou přidanou hodnotu nepřinášejí.
I ve společnosti DATRON jsme dospěli ke zjištění, že dnes už prakticky existují programy na všechno. Na druhou stranu si dveře podává početný zástup uživatelů toužících po nástrojích, které stávající aplikace neumějí jednoduše plnit. I proto vznikla pravidla, podle nichž my v Datronu jsme vyvinuli čtyři nové aplikace a další se připravují:
- Vyvíjíme aplikace, které jsou jednoduché, ale zároveň budou nabízet maximum běžné funkčnosti.
- Vyvíjíme aplikace, které jsou vzájemně integrovatelné.
- Vyvíjíme aplikace zaměřené pouze na podporu hlavní činnosti (core business) zákazníka.
- Vyvíjíme aplikace především pro malé a střední firmy, které dokážeme aplikačně stoprocentně vybavit.
- Vyvíjíme aplikace levnější, než jsou komplexní systémy.
- Vyvíjíme aplikace, které jsou pomocí doplňků přizpůsobitelné jakýmkoliv požadavkům uživatele.
- Vyvíjíme aplikace modulární, objektové, podporované minimálně dvěma databázovými platformami.
Základním principem a obchodním modelem aplikací společnosti DATRON je přidaná hodnota a ekonomický efekt pro uživatele. Počítač je velmi rychlý kalkulátor, evidovač a třídič dat. Jeho naplnění drahými technologiemi samo peníze nevydělá.
Možná právě teď je ta správná doba k maximálnímu zjednodušení, zjasnění a zefektivnění všech činností a procesů. K informačním postřižinám. Jednou z možností, jak se k "přistřihování" připojit, je zájem o aplikace společnosti DATRON s hlavičkou d.software.


